Novinky v našem šachovém klubu ....
- Autor: František Bublík
Na druhé kolo "KP dvojky" skupiny B nás kapitán týmu Milan Maščák tentokrát svolal motivačním mailem, na jehož základě se rozvinula menší, internetová diskuze o vzájemném vztahu sexuálního života a šachové výkonosti. Závěry, které z ní vyplynuly, raději nebudu zveřejňovat. Jednak jsou naše stránky dostupné i před dvaadvacátou hodinou, a pak soupeři nemusí znát dopodrobna naše tréninkové metody.
Ve druhém kole nám los přidělil ústecký oddíl "SVAH Všebořice". Název oddílu zřejmě zmátl nášeho kapitána Milana, který si na odjezd přinesl boby. Nakonec jsme to kvitovali jako dobrý nápad, pokud prohrajeme, můžeme se jít alespoň klouzat.
Posádky obou aut se sešly tentokrát přímo na místě, protože cesta byla krátká a nebylo kam zabloudit. V hrací místnosti bylo mírné přítmí a členové SVAHu ještě hledali a montovali žárovky. Plápolal tam příjemně oheň v krbu a malý bar nabízel ke koupi všechny možné posilující přípravky pro sportovce, slibující regeneraci a růst svalové hmoty ... tedy nic pro nás. Vybalili jsme své termosky s čajíčky a pustili se do soupeřů.
Rozehrál jsem nudné, remízové zahájení (ani nevím co mne to chytlo) a začal přemýšlet co budu dělat dál, pokud budu chtít vyhrát. Čas běžel a od poslední šachovnice se ozvalo "To vzdávám ..." Pavel Kirs opět přehrál bílými figurami soupeře v šachové miniaturce. Jeho partii jsem neviděl, ale kolegové zmínili, že byl vyhraný už po čtvrtém tahu. Pavel sám skromně opáčil, že už po prvním. Bod v kapse.
První vyhrání z kapsy vyhání. Mrknul jsem vedle sebe na Jirku Jiráska a vidím, poněkud zoufalý stav jeho figur, král ve vazbě, dáma napadená, pěšcová struktura rozbitá. Však také po několika tazích vzdal. Vyrovnáno, škoda.
Moje partie se vyvíjí stále vyrovnaně až nudně, jen oba se soupeřem přemýšlíme na plné obrátky, aby ani jeden neudělal botu. Až do nějakého dvaadvacátého tahu, hrajeme oba vzorně, tak jak doporučuje šachový motor Stockfish. Najednou koukám Milan Křehla už nehraje, na můj tázavý pohled ukazuje palcem nahoru. Výborně vedeme!! Vstávám abych zjistil jak jsou na tom ostatní partie. Náš kápo, solidní pozice a útok. Karel Orsák to zrovna zabalil, vyfasoval bohužel soupeře s ELO kolem 2000, což byl pro něj příliš silný kalibr. Opět vyrovnáno. Koukám na Vaškovu partii, stojí lépe, dokonce dost, jemu věříme hodně, tam bude bodík. Jdu jen tak formálně hodit pohled na první šachovnici. Petr hraje černými, ve fázi střední hry, pozici neumím ohodnotit. Raději počkám do hospody, kde se bude analyzovat.
Vracím se ke své partii. Na můj nástup pěšců na královském křídle, zahájil soupeř centralizaci krále. Trochu brzy, uhýbám věží ze sloupce, na kterém se nehraje, a přivazuji mu střelce. Černý král uhýbá a najednou mám aktivní figury. Ještě dva tahy a dočkal jsem se. Odskok koněm rozbíjí strukturu pěšců na dámském křídle a získává jednoho pěšce na královském křídle. Zajímavé, podle Stockfishe jsem byl prý vyhraný už o dva tahy dříve, tak to bych nevěřil. Pomalu přecházíme do koncovky, soupeř tam nic nemá, vítězím. Poslední můj tah prý málem udělal díru do stolu, vůbec o tom nevím.
Vstávám a vidím, že Vašek už taky nehraje. Spokojenost v jeho výrazu naznačuje, že splnil mé očekávání a bodík je doma. Mezitím někdy Milan Maščák nabídl soupeři remízu. Trochu urychlil svůj útok a dal věž za figuru a dva pěšce. Pozice remízová nejspíš byla. Tímto máme čtyři a půl bodu a máme výhru v kapse.
Všichni se stahujeme k první šachovnici. Petr obhlédl situaci a v rovné pozici začal opakovat tahy. Jeho soupeř také obhlédl situaci a opakování tahů se pochopitelně vyhnul. To ale hraje do karet černému, který má víc času a hraje na útok. Má sice slabinu na d6, ale bílý nehraje nejlépe. Není divu je v časové tísni. Petr nachází trpělivě nejlepší tahy a tlačí se na bílého krále. Asi po dalších patnácti minutách vítězíme slavně i na první šachovnici.
Radost máme obrovskou, s vítězným pokřikem odcházíme a před klubovnou "SVAHU" se na svahu fotíme. Klouzat se tentokrát nebudeme!! Cestou zpátky v autě někdo zmiňuje, že jsme se touto výhrou pravděpodobně již "zachránili" ve skupině a neměli bychom vypadnout. Milan odhaduje, že se posuneme v tabulce tak na třetí - čtvrté místo. Petr nás s moudrostí sobě vlastní nabádá k pokoře.
Po návratu do Teplic se chvíli dobýváme do naší klubovny (Petr by si měl nechat udělat lepší klíč) a pak opět do pivnice, tentokrát však měníme lokál. Jednak je v "Šedesátce" nakouřeno a také je nás dnes víc, než minule. Myslím, že to můžu klidně napsat, skončili jsme v hospůdce "U Černé Kočky". Jídlo dobré, pivo jakbysmet šachy tam nikomu nevadí a nekouří se tam. Mezi jídlem a pitím si vzájemně přehráváme a komentujeme své partie. Velmi užitečná činnost, jen je při tom nutné dávat pozor a nepřevrhnout sklenici.
Tak, večer se dívám na tabulku odehraných zápasů. Teplice jsou první, jako jediný tým zvítězilo "Céčko" dvě kola po sobě. Teď je důležité chlapci nikoho ze soupeřů nepodcenit, budou si na nás dávat "bacha". Ale i tak ... Céčko jede !!
- Zobrazení: 2630
- Autor: Vladimír Hadraba
- Zobrazení: 2726
- Autor: Lenka Stránská
V posledním říjnovém týdnu se v Harrachově konalo Mistrovství Čech mládeže v šachu. Na tuto tradiční podzimní a v rámci českých krajů prestižní akci se vydala i výprava ŠK Teplice. Postup do mistrovských kategorií si zajistili Pavol Kufel, Marek Piskač a Martin Krutský, do doprovodného Národního Openu se přihlásili Filip Zeman a Kryštof Burger. Hlavním trenérem teplických byl Vladimír Hadraba, o šachovou mládež pečovaly členky doprovodného týmu Věra Piskačová a Jitka Kuflová.
Palko Kufel patřil na soupisce kategorie H12 k mladšímu ročníku, stejnou soutěž si může zahrát i za rok. Uhrál čtyři body z devíti, jeho výkon v turnaji byl vyšší než aktuální rating. Palko prakticky obhájil své nasazení, doma si pak prošel záznamy především z prohraných zápasů a z partiářů vytěžil další tréninkový materiál.
Marek Piskač získal ve své kategorii H14 velmi pěkných 50%, tedy 4,5/9. I on prakticky obhájil nasazení a zahrál si zajímavé partie, třeba s pozdějším bronzovým medailistou.
Martina Krutského čekal mezi H16 nelehký úkol. Loni se vyšvihl na páté postupové místo z papírového dvaadvacátého, soupeři ho rozhodně nezařadili mezi favority a pak se nestačili divit. Letos byl Martin už nasazený mezi osmičkou adeptů na republiku a sám potvrdil, že to pro něj byla mnohem horší výchozí pozice. Loni mohl jen překvapit, letos už od něj postup všichni čekali a přiznejme si, to vědomí mnohdy svazuje ruce i mozkové závity. Martin také potvrdil, že se mu lépe hrálo, když byl ve své kategorii mladší ročník (zrovna nedávno jsme si doma vypočítali, že Kamila své poslední tři medaile z mistrovství Čech získala vždy, když patřila k mladším). Martin tak letos omezil doprovodný šachový program, vynechal simultánky, blicák i přednášky a soustředil se na přípravu na své vážné partie. Oproti loňsku se mu hráči v H16 zdáli letos silnější a lépe připravení. S analýzami Martinovi pomáhali GM Petr Velička i oddílový trenér Vladimír Hadraba. Náš šachista tak vlastně při trénování spojil obě osvědčené metody, analýzy partií a procházky na čerstvém vzduchu, za GM Veličkou docházel z hotelu z Rýžoviště do centra Harrachova. Martin si naplánoval zisk šesti bodů, ze začátku se mu dařilo, 3 ze 4. Pak ale přišlo obávané náročné dvojkolo a na Martina padla trudomyslnost, tentokrát získal 0,5/2 a to znamenalo jediné, v závěru musí uhrát minimálně 2,5/3. A jako správný bojovník to dokázal, v kategorii chlapců obsadil konečné šesté místo a na republiku tak jede! Jeho pocity jsou ovšem typicky smíšené. Na jedné straně radost z postupu mezi republikovou elitu v prestižní kategorii H16. A na druhé straně mírný smutek, v týdnu, kdy se bude konat mistrovství, jsou v Teplicích jarní prázdniny, Martin tak přijde o sedm dní odpočinku a ani se „neuleje“ ze školy….. Náš skvělý šachista se už pomalu připravuje na jarní mistrovství, co a jak trénuje tu ale nebudeme konkurenci rozhodně prozrazovat!
Oba naši zástupci v doprovodném Openu (ve výsledcích označeném LOK) se svými výkony tentokrát moc spokojeni nebyli. Filipovi se v Harrachově líbilo, ale v turnaji si představoval více uhraných bodů. To Kryštof zas zavzpomínal, jak byli na společném výletě a šli ,,tam, pak do kopce a napravo“, zjevně tím myslel Mumlavské vodopády, Studenov a Čerťák.
Gratulujeme všem našim zástupcům na mistrovství Čech k předvedené hře a získaným bodům, moc děkujeme Martinovi za parádní reprezentaci ŠK Teplice, za skvělé šesté místo a postup na republiku! Naštěstí hrál na on-linech, mohli jsme tak jeho partie a bodové zisky sledovat i z domova. Děkujeme i trenérům, pánům Veličkovi a Hadrabovi a všem, kteří teplickou výpravu podpořili a fandili jí.
Výsledky všech kategorií najdete zde:
http://chess-results.com/tnr145364.aspx?lan=5&art=0&fed=CZE&turdet=YES&wi=984
V listopadu nás čekají další akce, při kterých zase budeme mačkat palce. Mistrovství Čech mládeže do osmi let si zahraje Vojta Kufel, i on se tak podívá do Harrachova za Krakonošem. O postup na republikové finále juniorů se ve Frydku-Mistku při polofinále porvou i Honza Rubeš a Dan Bobek. A na Mistrovství republiky juniorek a dorostenek postoupila Kamila Stránská, po letech se tak opět podívá do F-M a bude zase překračovat oblíbenou hranici mezi Moravou a Slezskem.
Tož Teplice, do toho!!!
- Zobrazení: 1961
- Autor: Lenka Stránská
V neděli 9.10. sehrál tým ŠK Teplice D v KP III druhý zápas této sezóny. Tentokrát nás čekalo družstvo Bystřanských jezdců, fajn parta chlapů zpoza humen. Když hrajeme u nich „venku“, cítíme se tam stejně jako doma. Letos je los poslal do Mechaniky, snažili jsme se oplatit domácí pohodu kávou nebo čajem. Kapitán Déčka Paľo Kufel nominoval k zápasu pětici nezletilců ve složení Stránská, Zeman, Piskač, Burger a Koval. K popisu partií přidal tentokrát i pár informací z šachové encyklopedie:
,,Teplické Déčko opět ukázalo svou kvalitu. Pan Antonín Kamenský – hráč Bystřanských jezdců – to nejlépe komentoval po své prohrané partií s Markem Piskačem. „Toto družstvo potrápí ještě nejednoho favorita téhle soutěže.“
Po dvou letech, kdy jsme hráli v Bystřanech, jsme odehráli své druhé kolo krajského přeboru Ústeckého šachového svazu III. třídy doma, v Teplicích, v Mechanice.
Osobně jsem se těšil na přátele z Bystřan, hlavně na pana Kamenského, který dává do šachů osobitý vtip, nadšení i šarm. Vždy si vzpomenu na doktora Štrosmajera… (postava ze seriálu Nemocnice na kraji města).
Do druhého kola jsem nominoval i Nikitu Kovala. Mladíka, který si svým postojem i chováním nominaci zasloužil. Bohužel Nikita na svůj první zápas v KP III nebude nejlépe vzpomínat. Jeho soupeř – Jaroslav Lachman – ke své partii nenastoupil. Po 60 minutách jsme tedy kontumačně vyhrávali 1 : 0. Alespoň, chci věřit, že už ví co je Sicilka a Caro – Kann. Nikita mněl možnost si zahrát šachy jak se mnou, tak s Filipem Zemanem.
Bystřanští jezdci se scházeli ke svému zápasu jak švábi. Zápas začal krátce po desáté. Klubovna byla už příjemně vytopena a voněla kávou a čajem.
K první šachovnici usedla dvojice Kamila – Petr Lasík. Kamila rozehrála Španělku. Svou partií hrála nejdéle. Kamila vždy stojí pevně. To je záruka takřka vždy minimálně půlbodu. Na Kamile je vidět, že hru miluje a má ráda, když hra je napínavá. Pan Lasík je kvalitní hráč, Kamila byla s remízou spokojená.
Španělka, spolu se Sicilkou, je dnes nejpopulárnějších šachovým zahájením. Myšlenky tohoto zahájení vydal už v roce 1691 Ruy López de Segura. Podle tohoto španělského šachového mistra a teoretika, občanským povoláním katolický duchovní, je v angličtině pojmenovaná španělská hra – Ruy López.
Jezdci z Bystřan byli za tuhle remízu rádi, vždyť by zápas skončil jinak kanárem…
Na druhé desce nastoupil Filip Zeman. V teplickém Déčku je to nováček, ovšem žádný začátečník. Myslím, že ještě něco spolu zažijeme… Filip je velice usilovným šachistou. Je vidět, že doma přípravu nezanedbává. Svého soupeře Pavla Svatoně přehrál v miniaturce. Filipův soupeř se vzdal v 11. tahu. Filip hraje raději s černými kameny. Na své soupeře si připravil Caro – Kann. V tomto zahájení je víc než dobrý. Jeho soupeř chyboval hned na začátku a Filip v 11. tahu získává dámu. Filip se cítí v tomto zahájení jako kapr v jihočeském rybníčku…
Za třetí šachovnici usedl Marek Piskač a pan Kamenský. Marek postupným tlakem získává pěšce. V koncovce po výměně těžkých figur je převaha pěšce rozhodujícím faktorem. Marek převahu pěšce umí zužitkovat. Marek byl po výhře neskonale spokojený, vždyť zvítězil s bývalým místostarostou Bystřan! Na třetí desce se hrála francouzská hra. Ta je třetím nejpopulárnějším zahájením po tahu bílého 1. e4. Toto šachové zahájení popsal už v roce 1494 španělský katolický kněz Lucena. Ovšem své pojmenování získalo až po korespondenční partií mezi Londýnem a Paříží, v roce 1834. Mimochodem pan Lucena vydal nejstarší dochovanou tištěnou šachovou knihu, Repetición de amores y arte de Axedrez con CL juegos de partido (Opakování lásky a Umění hry v šachy se sto padesáti problémy).
Kryštof na čtvrté desce musel čelit anglické hře. Jeho soupeř mu brzy odevzdává pěšce, pak získává figuru a v koncovce i věž. Kryštof získává čtvrtý bod.
Anglická hra je čtvrtým nejpopulárnějším šachovým zahájením. Toto zahájení má navíc schopnost přejít do úplně jiných zahájení. Hra může přejít do dámského gambitu, některé hry do indických obran nebo i holandské obrany. Kromě toho je možný přechod i do Caro-Kannovy obrany či Rétiho hry. Kromě toho odpověď 1…e5 vede k základnímu postavení sicilské obrany s obrácenými barvami a důležitým tempem navíc pro bílého.
Dnes to byla procházka růžovým sadem. Teplické Déčko zvítězilo jasně, s přehledem 4,5 – 0,5.
Už se těším na cestu do Svádova…“
Déčko se po dvou kolech vyšvihlo v průběžném pořadí na bronzový stupínek, gratulujeme a držíme palce do dalších bojů!
- Zobrazení: 2026
- Autor: František Bublík
V neděli 2. listopadu čekala náš tým premiéra v Krajském přeboru 2 skupiny "B", kam jsme se probojovali po velmi úspěšném tažení v KP trojce. Posíleni o dva výborné hráče, Petra Šťastného a Jirku Jiráska jsme vyjeli na zápas v plné sestavě. Oba šoféři, Petr a Vašek Bartoš, nás posbírali po Teplicích a po srazu na Benešově náměstí obě auta vyrazila směr Lovosice. V našem autě panovala živá debata, která v jednu chvíli sklouzla k morbidním tématům, jako jsou sebevraždy z nešťastné lásky, která náš kapitán razantně ukončil. Poté jsme se opět věnovali vzájemnému hecování. Petr zmínil novozelándský rugbyový tým, který proslul předváděním bojového tance "Haka" a navrhoval, že bychom měli také něco podobného nacvičit. V Lovosicích na náměstí, kde jsme vystupovali z aut to vůbec nevypadalo, že přijeli šachisté, tedy jedinci provozující "duševní" sport. Osm chlapů tam řvalo smíchy, když Petr předvedl svou verzi "Haka" na melodii "Rolničy, rolničky". Cestou do klubovny "ASK Lovosice" jsme míjeli dětské houpačky, mašinku a koníka a Pavel Kirs poznamenal k našemu kapitánovi, že pokud vyhrajeme, může se na koníkovi povozit.
V klubovně nás Lovosičtí srdečně uvítali v místnostech, kde působí výtvarný kroužek ZUŠ a měli jsme možnost shlédnout pár keramických výrobků a pec na keramiku. Hrálo se ve dvou místnostech, bohužel v druhé se netopilo, což mne trošku rozmrzelo a nechápal jsem, proč se někteří kolegové svlékají jen do triček. Já jsem se zapotil až cca po patnácti tazích.
Postupně jsme se uklidnili a hra začala. Jako první vypadl Milan Křehla, když zahrál trochu zbrkle, opoměl boj o střed a jeho pozice se rozpadla na kusy. Chodil jsem se ohřívat do místnosti kde se hrálo na 5. až 8. šachovnici, tak jsem sledoval že Karel Orsák stojí vyrovnaně, Milan Maščák také. Pavlovu partii jsem bohužel neviděl, proběhla totiž moc rychle a Pavel do dvaceti tahů rozebral soupeře a vyrovnal tím skóre na 1 : 1. Moje partii se vyvíjela celkem vyrovnaně, poté co jsem v klubovém přeboru prohrál s Petrem Šťastným díky zbrklému hraní, jsem si dával pozor, abych nehrál rychle a prvoplánově. V zahájení, které bylo na šachovnici jsem se rozhodl pro poziční hru a má strategie se osvědčila, kdy cca ve dvacátém tahu mi soupeř dobrovolně vlezl do velmi špatné pozice. Po očku jsem zaznamenal, že na první šachovnici šeptem analyzují ukončenou partii. Podíval jsem se na oba soupeře a z výrazu jejich tváří pochopil, že Petr vyhrál ... super vedeme 2 : 1. Jako další končil partii Jirka Jirásek, hrající vedle mne, kdy ještě chvíli tahal remízovou koncovku v domění, že stojí trochu lépe ... remíza - zatím dobrý.
Zima mi už nebyla, mozek asi vyprodukoval dost tepla, ale i tak jsem nahlédl do vedlejší místnosti a koukám Karel už nehraje, neudržel černými pozici a Lovosičtí vyrovnali stav ... 2 1/2 - 2 1/2. Koukám na Milanovu partii a vidím, že nestojí nic moc, říkám si no to bude o fous. Můj soupeř to celkem rozumně po 29. tahu zabalil čímž jsem opět překlopil skóre na naší stranu, ale Milan po další půlhodině musel vzdát. Poslední kdo dohrával byl Vašek Bartoš. Měl to rozehrané aktivně a je to kluk šikovná, v týmu mu všichni věříme, tak jsme se sesedli kolem jejich šachovnice a drželi palce. Vaškův soupeř byl donucen k odevzdání materiálu, ale jeho pozice vypadala ještě dost pevně. Naštestí pro nás urychlil konec tím, že si pustil věž na osmou řadu a Vašek se dostal k prosazování volného pěšce. Vaškova výhra byla nakonec ta rozhodující, i když samozřejmě rozhodující jsou všechny vyhrané partie, když je to o bod.
Po rozloučení, jsme odcházeli kolem houpaček a Milan s Vaškem neodolali a oslavili naši první výhru jízdou. Pavel Kirs to všechno platil.
Šachový den ještě zdaleka nekončil, po návratu do Teplic padl návrh na společnou analýzu partií v přilehlé pivnici. Jen jsme si skočili pro šachovnici do klubovny, kde ještě dohrávalo naše družstvo "A" s Litoměřicemi. A pak zdravé jádro týmu v hospodě rozebíralo odehrané partie. Tam jsme právě dospěli k názorům, které jsem v tomto článku prezentoval. Je jasné, že KP dvojka nebude taková procházka růžovým sadem, jako byla loňská soutěž, ale start se nám vydařil a to se počítá.
- Zobrazení: 2219
