Napsal František Bublík

V neděli 25.1. čekal na náš tým soupeř z druhé poloviny tabulky a sice "Svádov Olšiny B". Po té, co proběhly přes internet organizační pokyny, probudil se i náš kapitán a ozval se motivačním emailem. Čekali jsme co originálního tentokrát vymyslí a nestačili se divit. Krom ceny za nejhezčí partii vybral tentokrát ještě motivační "anticenu" za partii nehorší !! Jednalo se o dekorační talíř z Voroněže, připomínající cetky ze sovětské minulosti. Vrcholem motivace je však povinnost si doma talíř na 14 dní vystavit.
Věřte, že po shlédnutí anticeny si každý z nás dával pozor, aby partii nepokazil.

Po předchozích dvou kolech jsme nastupovali opět v základní sestavě a s velkou chutí vyhrát. Po cca půlhodinové cestě auty jsme se sešli před hostincem ve Svádově, kde hrají naši oponenti. Pro naše obveselení nám kapitán předvedl obě ceny, digitální hodinky a talíř, a ještě rozdal pár DVD ze své diskotéky. Já jsem, jak jsem minule slíbil, vrátil lahvinku vína Milanovi Křehlovi, protože jeho partie z minulého kola byla hezčí. Pokud vážený čtenář neví oč se jedná, odkazuji jej na článek o našem minulém vítězství.

V klubovně Svádovských byla opravdu hrozná zima. Představa, že tu budeme několik hodin sedět mne naplňovala hrůzou. Kapitán soupeřova týmu nám vysvětlil, že prý hostinská zapoměla zatopit, ale že už to pustil. Kotel za barem svítil ale radiátory byly stále studené. Opět jsem zaznamenal, že v týmu Olšinek panuje nervozita. Ještě kolem desáté teprve stavěli šachovnice, jeden stolek byl v "zelené tmě" těsně vedle schodiště. Zrovna vycházel na šestou šachovnici, na které hraje náš kapitán, který si vymínil jeho přestěhování na světlejší místo. Ještě jsme vyslechli pár poznámek ve smyslu ať si dáme pozor na chyby v soupisce, jinak budem zkontumováni a začal zápas. Hrát se začalo zhruba v okamžiku, kdy studené radiátory měnili pozvolna status na vlažný.

Soustředil jsem se na svou partii, ale nemohlo mi uniknout, že na první šachovnici reklamovali hodiny, které nepřičítaly čas. V zahájení jsem se nenechal soupeřem přetlačit a někdy kolem dvacátého tahu se miska vah začala naklánět ve prospěch mých, bílých figur. Došlo však k další reklamaci, kdy si můj soupeř omylem napsal podruhé svůj tah a snažil se mne přesvěčit, že mám v zápisu o tah méně. Dokonce přiběhl kapitán soupeřova týmu, který zároveň plnil funkci rozhodčího. Zjistilo se, že mám vše v pořádku a rozhodit jsem se nenechal.

Jako první končil Milan Křehla, který černými soupeře přehrál a když jsem se v polovině své partie šel protáhnout, už venku spokojeně kouřil. Jeho partii si tentokrát moc nevybavuji, ale spokojme se s konstatováním, že protivníka opět (a velmi rychle) rozsekal.

Jako další končil Milan Maščák, který tentokrát nehrál soustředěně a nekolikrát pozičně chyboval. Zaslechl jsem zpoza sálu někoho ze soupeřova týmu jak razantně komentuje: "Tak. Jedna - jedna." Na barovém pultu mají Svádovští papírový ukazatel skóre, celkem roztomilá věcička, zvláště na konci zápasu se nám líbila.

Na první šachovnici se rozehrála dost složitá hra, plná taktických motivů, zcela mimo teorii. V této nestandardní pozici se lépe zorientoval náš borec, Petr Šťastný, a soupeře v taktice přehrál. Zajistil nám tím vedení, to už v klubovně nikdo nehlásil. Ukazatel skóre jsme pak začali přehazovat sami.

Moje partie se vyvíjela pro mne stále příznivě. Upevnil jsem pěšcovou strukturu na dámském křídle, na královské jsem namířil oba střelce a zahájil útok. Soupeř obranými tahy oslaboval pozici až se odhodlal k výměně dam se ztrátou pěšce. Pak již nastoupila má dvojice střelců, která proklestila cestu krajnímu pěšci do dámy. Zhruba ve stejném čase končil vítězně partii také Vašek Bartoš, který byl po maturitním plese, již víceméně střízliv, ale se značným spánkovým deficitem. Teoreticky tak mohl být adeptem na anticenu za nehorší partii on, vůbec bychom se tomu nedivili, ale prakticky svého soupeře smetl ze stolu a v partii naprosto dominoval. Vedení v zápase jsme tedy upevnili.

Na zbytek partií byla radost pohledět. Jirka Jirásků útočil černými na bílého krále a zjevně se i snažil útočit na prvenství o nehezčí partii. Místo prostého bum šach, sebrat střelce hrozit matem, ještě vymýšlel jemnůstky v objektivně vyhrané pozici. Jeho soupeř to po cca pěti tazích uznal také a my šli otočit ukazatel skóre na stav 5:1 . Pavel Kirs hrál v neděli již devatenáctou partii v řadě. Zúčastnil se totiž dvou na sebe navazujících turnajů v rámci "Czech tour" Open Praha a Open Mariánské Lázně. Evidentně byl rozehraný. K jeho partii jsem přišel až později, to již získával figuru. Když dohrál Jirka Jirásek, měl Pavel najednou místo jedné figury navíc už dvě a jeho soupeř vymýšlel jak vlézt alespoň nějak do patu. Nezdařilo se a skóre pro nás poskočilo na 6:1. Jako poslední dohrával Karel Orsák. Tentokrát se vyburcoval k soustředěnému výkonu, při představě talíře, který by si musel doma vystavit, měl dokonce ve střední hře i šance na výhru. Ke konci partie však jeho soupeř získal protihru díky volnému pešci a partie dospěla do remízy.

Naše pravidelné, pozápasové analýzy v teplické hospůdce "U černé kočky" získávají na popularitě. Opět se mezi námi objevil Vláďa Hadraba, který dorazil také z vítězného zápasu teplického "Áčka". Mimochodem bodovali v Mostě 5 1/2 - 2 1/2. Byli jsme potěšeni, ale jen do té doby, než začal lanařit našeho Vaška do druhé ligy. Po bouřlivé reakci všech přítomných toho však musel zanechat a pod pohrůžkou vykázání z našeho středu už jen komentoval přehrávané partie.

Pěkných partií bylo hned několik, ale nejvíce se nám líbila Petrova taktická přestřelka. Takže jsme jednomyslně určili jako nehezčí partii tu jeho. Milan si s anticenou za nejhorší partii vykopal jámu sám a bylo dohodnuto, že nám pošle fotografii vystaveného talíře u sebe doma. Naštestí jsme tuto cenu ustanovili jako putovní, takže po dalším kole klidně může změnit majitele.

Vítězství 6 1/2 - 1 1/2 je zatím naším nejvyšším vítězstvím v KP dvojce a "Céčko" stále setrvává v čele tabulky. Soutěž se už přehoupla přes polovinu a my se těšíme na další zápasy.

Vytvořeno: 27. leden 2015

Zobrazení: 2319

Napsal Lenka Stránská

Jubilejní 10. ročník turnaje O pohár města Štětí se uskutečnil v sobotu 17. ledna. Turnaj mládeže v rapid šachu je zařazen do seriálu Grand Prix Ústeckého kraje a žáci a dorostenci tu kromě trofejí a kaktusů mohou získat i body do celkového pořadí. Tepličtí pod vedením Pala Kufela se do města na samé hranici našeho kraje vydali v celkovém počtu sedmnácti lidí, z toho bylo osm hráčů a devět členů doprovodného týmu. Zázemí je ve Štětí vždy skvělé, domácí pořadatelé mají napečeno, navařeno, k dispozici je jedna místnost pro hru a druhá pro relax. Našinci také poprvé na krajské mládežnické akci nastoupili v nových oddílových dresech. Naše modrásky jsme tak lépe mohli identifikovat za stoly hracími i jídelními. Symbolem ŠK Teplice je nyní smějící se věž, která nám naznačuje, že šachy jsou při vší vážnosti partií hlavně zábava.

Nejpočetnější zastoupení měli tepličtí v kategorii mladších žáků, pět talentů. Nejvíc se dařilo Honzovi Václavíkovi, uhrál čtyři body, většinou na předních šachovnicích. Prohry zaznamenal jen se zálohou úřadujícího mistra šachové extraligy, s hráči 1. Novoborského, to je asi jako kdyby ho v biatlonu předstihla jen Vítková se Soukalovou a ostatní by už nechal za sebou. Honzík skončil dvanáctý. Jen o dvě příčky za ním byl v celkovém pořadí Ondra Slíva. Také hrál pěkné šachy, hlavně jeho partie z šestého kola měla tu správnou šachovou šťávu, Ondra hrál pomalu a takticky. Prohrál zase jen se silnými účastníky mistrovství Čech. Oba šikovní kluci budou hrát v mladších ještě dvě sezóny, těšíme se na jejich další úspěchy: Krásné čtyři body získal i Vojta Kufel, nejmladší účastník turnaje. V minulosti jsme byli zvyklí, že ti nejmladší většinou přebrali plyšáka a lemovali dolní konec výsledkové listiny a podívejte se na Vojtu, vešel se ještě do první poloviny! Tři body uhrál Jonáš Burger, skončil sedmadvacátý. No a stejný počet vybojoval i Adam Sirůček, který se zúčastnil svého úplně prvního Grand Prix a hned třikrát matil. Všichni mladší žáci hráli pěkně, gratuluji k výsledkům, navíc nikdo z nich v téhle kategorii letos nekončí.

Mezi staršími žáky jsme měli jen jednoho reprezentanta, Marek Piskač hrál do posledního kola o medaili. Nakonec obsadil šestou příčku za 4,5 bodu a do celkového pořadí připíše slušnou prémii za umístění. Pěkným výkonem navíc přeskočil své aktuální rapid elo.

Naši dorostenci mi připomínali ty smějící se věže z dresů. Užili si turnaj jako společenskou událost, Kamila už byla jednou nohou na maturitním plese Vaška Bartoše. Kryštof Burger získal 3,5 bodu a poskočil oproti nasazení o dvě příčky nahoru. Kamila Stránská vybojovala nakonec jediné medailové umístění pro ŠK Teplice, převzala si pohár pro vítězku kategorie dorostenek. Těžko říct, zda zlato získala za svou bojovnou remízu s Kryštofem v posledním kole nebo spíš vyhrála tím, že byla jedinou dorostenkou, která na turnaj přijela :-)  V každém případě zlato je zlato a já tak rozšířila sbírku pohárů, která zdobí moji kancelář.

Děkuji i zástupcům doprovodných týmu, kteří povzbuzovali a fandili, realizační tým měli kolem sebe Honza, Ondra, Vojta a Kamila. Členem naší výpravy byl tentokrát i někdo, komu věštím zářnou šachovou budoucnost, kdo je při hře s figurkami moc šikovný a taktika i strategie ho baví. Víc neprozradím, ti zvědaví najdou odpověď ve fotogalerii.

 

Výsledky všech tří turnajů najdete zde

 

Fotky si prohlédnete zde

 

Tentokrát si milovníci rapidů neodpočinou ani celý měsíc, další turnaj GP se hraje 7.2. v Litoměřicích. 

Vytvořeno: 19. leden 2015

Zobrazení: 1332

Napsal Lenka Stránská

V neděli 18. ledna nastoupilo naše Déčko doma proti dosavadnímu vedoucímu týmu KP III B. Družstvo TJ Slavoj Litoměřice C v téhle sezóně zatím nenašlo přemožitele a do Teplic přijelo ve své nejsilnější základní sestavě. Kapitán teplických vyslal do boje sám sebe, Filipa Zemana, Marka Piskače, Kryštofa Burgera a Martina Maška. Z vážných šachových důvodů nemohli tentokrát nastoupit Kamila Stránská a Michal Vacek, kteří šli naházet pár drobných mincí na svého kamaráda, ošerpovaného maturanta Vaška Bartoše.

Průběh těžkého zápasu popisuje opět přímo kapitán:

,,Třetí neděli v novém roce čekal teplické Déčko silný soupeř z Litoměřic. Tentokrát nás čekalo litoměřické Céčko, které vede tabulku krajského přeboru třetí třídy. Bez naší opory – Kamily – jsem tentokrát i já – kapitán – usedl za šachovnici. Chyběl nám i Michal, který upřednostnil první maturitní ples teplického gymnázia.

Sila soupeře byla zřejmá. Na všech šachovnicích mněl soupeř navrch. Nejmenší elový rozdíl byl na první šachovnici: 143 bodů, tedy jsem měl „nejslabšího“ soupeře. Měl – a podle toho jsem i hrál – vyhrál. Největší rozdíl byl na páté šachovnici, 480 bodů. Tam usedl Martin Mašek a hrál velice srdnatě, bohužel ke své partii přišel pozdě….

Nemohl jsem tak podrobně sledovat dění za šachovnicemi jako v předešlých utkáních, byl jsem plně zaměstnán svým soupeřem.

Nejdřív prohrál Filip Zeman na druhé desce. Soupeř si na Filipa připravil 1. f4, a připravil se bohužel velice dobře. Pak na třetí desce zaknihoval půl bod Marek Piskač, který našel, pravděpodobně v prohrané dámské koncovce věčný šach. Zakrátko nato se můj soupeř vzdává, je vyrovnáno. V této chvíli se soupeř z Litoměřic obává o výsledek. Kryštof Burger urputně bojuje. Soupeř je sice v časové tísni, ale svou poziční převahu využívá a vítězí.

Na poslední desce hraje ještě Martin. Velmi brzy svou partii „ztrácí“. Přichází o kvalitu, ale pak svého soupeře trápí. Bohužel Martin netuší, že se hraje tempem 2x1,5 hod. + 2x30 minut. Po odehraní 40. tahu svou partii hraje příliš rychle, netušíc, že bych mu jako rozhodčí přidal ještě 30 minut. Škoda. Myslím, že jsme byli nejsilnějšímu týmu této soutěže velice důstojným soupeřem. Prohráli jsme 1,5 b. – 3,5 b.

Musím kluky pochválit, hráli srdnatě a bojovně. Marek a Kryštof navíc celou sobotu strávili na GP ve Štětí. Jen tak dál, a vezmete příklad ze svého kapitána…., ten se celý týden na svého soupeře připravoval a měl dětinskou radost, když se mu soupeř už ve 26. tahu vzdal.“

 

Tak to je nakonec pěkné skóre, náš kapitán Palo zapsal do výsledkové listiny průběžného zlatého týmu první nulu, litoměřičtí dosud povolili soupeřům jen sem tam nějakou remízu.  Děkuji celému našemu družstvu za bojovnost a kapitánovi za jeho čas a trpělivost, celou sobotu byl na Grand Prix jako vedoucí teplické žákovské výpravy. I Marek může být s výsledkem své partie spokojený, připíše si zase nějaké elo body navíc.

Další zápas sehraje Déčko první únorovou neděli venku, hned za humny v Oseku. Už se těšíme na soupeře i na tradiční přátelské přijetí a dobré kafe!

 

 

 

 

Vytvořeno: 19. leden 2015

Zobrazení: 1359

Napsal František Bublík

O druhé lednové neděli, která se psala s třemi jedničkami (11.1.), proběhlo již páté kolo Krajského přeboru 2. V naší klubovně jsme tentokrát hostili tým ŠK Slávie z Děčína.
Předzápasové hecování po internetu tentokráte neproběhlo nijak výrazně. Čekali jsme, jakou motivační novinku vymyslí pro tento zápas náš kapitán. No překvapil nás tím, že se celý týden neozval, až večer před zápasem poslal email, kde ovšem slíbil motivační láhev vína za nejhezčí (vítěznou) partii. Ostatním vítězům pak slíbil film na DVD dle jeho (kapitánova) vlastního výběru. Je vidět, že Milan týmu oprávněně věří a že má asi doma filmů velkou zásobu. Na email většina z nás už nestačila odpovědět, jen tradičně Milan Křehla opět avizoval chuť soupeře rozsekat.
Ráno před zápasem se s předstihem sešla v klubovně cca polovina družstva aby pomohla postavit elektronické šachovnice, takže při Milanově příchodu nám chyběly už jen figurky, které on naštěstí přinesl. Mezitím co jsme hledali chybu, proč nám nejde signál z pěti šachovnic, dorazili naši soupeři z Děčína. Mají věkově celkem vyvážený tým odhaduji 40 a výše a působí velmi pohodově a sympaticky. Když jsem pod stolem našel rozpojený drát a vyměnili jsme jedny hodiny, v kterých zrovna došla baterie, vše naskočilo a odbrzdili jsme zápas.
Souhra náhod způsobila, že jsme od třetí šachovnice poprvé hráli jinými barvami než doposud. Opravdu, všechna čtyři předcházející kola na mne vyšly bílé figury, až dnes jsem hrál poprvé černými proti panu Holubovi. Odtahali jsme se soupeřem prvních devět tahů podle teorie a já vyčkával za pevnou pozicí, co se začne dít. Nedělo se ale nic, soupeř začal stavět figurky na místa, kam v této variantě prostě nepatří. Potvrdil jsem si tento názor nejen při pozdější analýze, ale i můj počítač hodnotí pozici v partii po třináctém tahu jako -2.38 ... ! Můj soupeř si ale zjevně takovouto situaci nepřipouštěl a snažil se být stále aktivní. Ve chvíli, kdy už vlastně neměl dobré tahy mi přivázal jezdce nekrytou dámou a jaksi přehlédl odskok se šachem, zakončený její ztrátou. Má partie končila po cca 40 minutách ve dvacátém tahu.
Začal jsem obcházet ostatní spoluhráče a odhadovat jak si stojí. Naše jednička Petr Šťastný je kreativní člověk, hraje různá zahájení a není snadné se na něj připravit. Na druhou stranu vždy schytá ty nejsilnější hráče ze soupeřova týmu. Dívám se na jeho partii a zdá se mi dost vyrovnaná.
Jdu ke druhému "prknu" ... Vašek Bartoš stojí nějak divně, celá pozice rozbitá, odkrytý král, ale po chvíli zkoumání zjišťuji, že mu nic konkrétně nehrozí a má figuru navíc ... dobrý! Na třetí šachovnici je celkem zajímavá pozice, Jirka má dvojku střelců, předsunutého koně, ale to má jeho soupeř také a ve hře je spousta se navzájem jistících pěšců ... vypadá to vyrovnaně.
Na páté hraje bílými Karel Orsák, moc mu všichni přejeme první bod a víme že to jednou přijít musí. Stojí si celkem dobře, jeho pozice vypadá lepší než černá, ale těžké je vymyslet plán jak na pevnou, černou obranu. Zato Milan Maščák je objektivně vyhraný, sice nemá rošádu, ale na dámském křídle má převahu pěšců ... tři proti nikomu. Vůbec mi není jasné jak se mohly soupeřovi pěšci v této pozici vypařit. Milan nám pak ukázal taktickou jemnůstku při společné analýze v hospodě.
Dále v řadě pak nad povědomou pozicí sedí Milan Křehla proti panu Brňákovi a ouha. Vypadá to, že se Milan nechal přemotivovat kapitánovou cenou za nejhezčí partii a obětoval figuru za útok. O této variantě jsem se nedávno doslechl, že se již (asi i díky počítačům) nepovažuje za dobrou, černý při správné obraně útok ustojí a pak realizuje materiální převahu. No objektivně je Milan prohraný, i když ještě za dlouho.
No a na poslední šachovnici Zdeněk Okrouhlík stojí černými dost pasivně. Takže sice vedeme, ale vyhlídky celkem sporné. Karel Orsák na pětce ztratil ve střední hře pěšce a jeho partie směřuje k rychlé rezignaci. Je srovnáno, s nadějí sleduji partii na dvojce a věřím, že se Vašek nenechá nikde nachytat. To už je zdá se jasné i panu Zaťkovi a partie končí ... opět vedeme. Sleduji partii Milana Maščáka a začínám se strachovat. Milan má v obraně docela díry a musí dávat pozor, aby mu soupeř nevnikl dámou na sedmou řadu. Pak najednou převádí věž na střední sloupec. Až teď, s odstupem času, ho teprve podezírám, že hledal nějakou krásnou kombinaci, aby si mohl ponechat tu slíbenou láhev vína.
Na vedlejší šachovnici začíná být rušno, přesouvám se tam. Milan Křehla už konečně rozehrál i další figury. Soupeř stále drží pevně obranu, ale k mému údivu nemění figury, aby oslabil tlak bílého. Koukám že bílý má napadeného nekrytého střelce, ještě jeden zoufalý tah pěšcem a bílý střelec je ukořistěn. Milan se chytá za hlavu, odcházím od partie. Po dalším kolečku kolem šachovnic náhodou nakouknu do zápasového protokolu a nevěřím očím: Křehla - Brňák 1 - 0 ?? Co to? Někdo se spletl? Ne nespletl! Ten tah pěšcem odkryl střelce mířícího na pole g7, na kterém v dalším tahu Milan matil. Milan se chytil za hlavu radostí, že mu soupeř naletěl na špek.
Mezitím náš kapitán pokročil v partii k závěrečnému náporu. Pan Jersák nenašel žádnou protihru, Milan "vletěl" na soupeřova krále na první řadě a získal věž. Po té partie skončila.
Zbytek zápasu už byl v klidu a další parte skončily smírně. Jak ukázala naše analýza, byly to objektivně remízy, kde už nešlo nic vymyslet. Nejvíce se snažil Petr, který tlačil soupeře ve věžové koncovce, nicméně pan Strauss hrál správně, vše vždy dopočítal a ubránil. Zdeněk Okrouhlík se na remíze dohodl ve chvíli, kdy již bylo o zápase rozhodnuto a jeho pozice vyrovnaná.

Po té co jsme přesvědčivě vyhráli 5 1/2 - 2 1/2 a naši soupeři se rozloučili, odebralo se "Céčko" do naší analytické laboratoře (Hospůdka U Kočky) kde jsme se občerstvili a probírali partie. Vašek se nám svěřil, že si tentokrát moc nezahrál, že vlastně jen odtahal teoretickou variantu, kterou soupeř neznal a zbytek partie byl na jednu bránu. Jirka Jirásek poznamenal zase ke své partii, že si nejprve rozehrál dvojici střelců, aby si ji po chvíli zase zablokoval a pak už ji neměl jak uplatnit. Nejvíce jsme analyzovali partii Milana Křehly, ve které jsme našli správnou obranu za černé. Dále nás pak zaujala věžová koncovka z Petrovy partie.
Jirka Jirásek sám sebe jmenoval předsedou komise, posuzující nejhezčí partii a k mému překvapení označil mou partii za nejhezčí, že prý jsem přeci jen musel víc tvořit, než Vašek a Milan Křehla byl zase celou partii v mínusu. No, radosti jsem si užil, a teď tu láhev nejspíš věnuji Křehlovi ... nakonec i Michail Tal stál také kolikrát jako "*****" a nakonec utekl hrobníkovi z lopaty. Nebo jí alespoň Milane spolu vypijeme :-)
Co říci závěrem? Céčko zvítězilo zaslouženě, navázalo na úspěšný loňský rok a načalo úspěšně rok nový. A jestli je na pořekadle "Jak na nový rok, tak po celý rok!" trochu pravdy, tak nás čekají světlé zítřky a řada nedělních odpolední nad analyzováním vítězných partií.

Odkaz na pořadí týmů KP2 sk. B najdete v hlavním menu
Fotografie v článku jsou autentické a na šachovnici je závěrečná pozice věžové koncovky z Petrovy partie.

Vytvořeno: 12. leden 2015

Zobrazení: 2103