V osmém kole KP dvojky nás čekal rozhodující zápas který, pokud bychom vyhráli, by nám zajistil celkové vítězství v soutěži. Vědomi si toho byli i kolegové a jejich chuť rozhodnout už v tomto kole způsobila přetlak hráčů ochotných nastoupit. Měl jsem jako kapitán tedy pohodlný výběr hráčů ze základní osmičky a ještě i dva náhradníky. Ti, na které se nedostalo, alespoň mohli sledovat zápas online přes internet.
Našimi soupeři byli tentokrát šachisté z Klášterce nad Ohří, kteří dorazili v docela silné setavě - pět hráčů ze základní osmičky doplnila nadějná mládež. Na prvních dvou deskách se odehrály partie v podstatě bez chyb, kdy ani jedna strana nedovolila té druhé získat nějakou výhodu. Partie Šťastný - Mikoláš a Godla - Vyslyšel skončily po poctivém boji remízou. Stejně tak na čtvrté šachovnici Gruss - Hadraba, postavil bílý proti našemu hráči pevnou pozici, kdy drobná výhoda byla spíše na jeho straně a soupeři remizovali opakováním tahů.
Na třetí desce Štěpán Urbanský předvedl pěkně vedenou partii proti Pavlu Padevětovi, když bílými zaútočil proti černému domečku v pircově obraně. Nevyužil sice hned první možnost rozebrat černou pozici, ale zvolil bezpečnější způsob a černou pozici rozbil o několik tahů později.
Stejně přesvědčivě vyhrála svou partii na páté šachovnici i Linda Slívová, když si ve čtrnáctém tahu spočítala oběť střelce na c7. Po pěti tazích získala materiál s převahou zpět ještě stihla nastražit závěrečnou past, do které se pan Lapčík v již prohrané pozici chytil a vzdal dva tahy před matem.
Proti mně nasoupila Kateřina Kalynčuková, byl jsem rád, čekal jsem původně silnějšího soupeře, ale partie se nevyvíjela dle předpokládaného, výkonnostního rozdílu. V jednu chvíli jsem zjistil, že nemůžu jít do zamýšlené varianty, protože existuje brutální proti-oběť, po které je černý prohraný a opravdu jsem si nebyl jistý, zda soupeřka tuto variantu zná. Hrál jsem tedy na jistotu a podařilo se mi sebrat bílého pěšce. Bohužel ani v této pozici jsem si nebyl jistý a počítač dává za pravdu mému dojmu, ač s pěšcem navíc ukazuje jen minimální výhodu černého. V dalším průběhu jsem ale pozici upevnil a zaktivizoval figury, soupeřku jsem pak přehrál postupným tlakem. Bílá nakonec překročila čas v pozici, kdy by musela odevzdat dámu proti matové hrozbě.
Pěkný útok a silnou hru ukázal také Radek Hanzlík. Přišlo mi, že jeho soupeř - Pavel Vaic odehrál 8 tahů teorie a pak nevěděl co dál. Radek ve 23. tahu obětoval jezdce za přechod do vyhrané věžové koncovky. Soupeřovi se pak už nechtělo prohranou partii tahat, tak po 27. tahu vzdal.
Naopak Radek Vaic, zahrál proti našemu Bohuslavovi Kučerovi velmi silně a využil veškerých chyb, kterých se náš borec dopustil a získal čestnou výhru pro tým Klášterce. Bohuslav neměl den, zahrál řadu "bojácných" tahů a vytvořil si množství slabin. V jednu chvíli se sice naskytla možnost se obětí pěšce ze sevření "vycukat", ale nebyla využita a Radek Vaic černou pozici převálcoval.
Náš záměr se tedy podařil, již v osmém kole jsme potvrdili vítězství v celé soutěži. Tým z Oseka, který se nám v tabulce nejvíce přibližoval na nás ztrácí 5 bodů a poslední, vzájemný zápas bude již jen formalita. Ne, že bychom to chtěli podcenit, rozhodně budeme bojovat i za rozhodnutého stavu, protože prostě máme rádi šachy. :-)
Moc moc gratuluji k výhře, té zápasové i té krajskopřeborové II ! V neděli 8.2. jsem najednou sledovala zimní olympijské hry i KPII. Když jsme pak probírali olympiádu a příbuzní se ptali, jaký konkrétní to sport jsem kolem poledne sledovala, odpověděla jsem okamžitě: Šachy! No a pak jsem najednou jásala na českým olympijským zlatem i nad situací, že i kdyby Osek do posledního kola najal třeba Magnuse, 5 bodů za jeden zápas už nemůže získat....
Jak zpívá Pavel Dobeš v písni Zapomenutý trumf : " Štajger vypsal ceny , dvě kože z hyeny... ".
A já na to navazuji - Keby byl František dajný , mohla Linda a Štěpán ,
ten kožich cizokrajný , pekně ponosiť
Tož Béčko, před zápasem s Osekem nezapomeňte:že jak neni špeku tek něsu vykony.....