Napsal Lenka Stránská

Po reportáži o teplické výpravě na HD10 se do Doks vrátíme ještě jednou, i přes tohle zasněžené roční období. Když jsem v práci hlásila na pátek 20.11. dovolenou, že chci jet do Doks, přišla na řadu firemní lékárnička s antipyretiky. Teplická sklárna tu totiž mívala celá léta podnikové chatky a všichni skláři mé generace mají tohle městečko spojené s létem, koupáním, borůvkami a opalováním.

Mistrovství České republiky juniorek a Polofinále MČR juniorů uspořádal 1. Novoborský na kraji města, v rekreačním areálu Poslův Mlýn. Postup si zajistili hned dva členové našeho oddílu, Kamilu Stránskou nominovala krajská komise mládeže, Martin Krutský získal divokou kartu (ze jmen už je jasné, kdo hrál který turnaj). Jako zodpovědný doprovod jel s těmito dvěma zodpovědnými hráči Martin Vlasák, já byla jmenována organizačním pracovníkem pro vyřízení přihlášek našeho trojlístku.

 

V sobotu 14. 11. jsme vyrazili za ranního kuropění, abychom si užili krás Českolipska a také abychom se včas ubytovali. Já už jsem totiž za 11 let cestování po různých šachových mistrovských akcích zvyklá na všechno možné. Zařili jsme už ubytování jinak, jinde, s cizími dospělými na pokoji, s cizími dětmi na pokoji, ubytování bez klíčů, s polovinou peřiny, s diskotékou za krkem…. To by byl nekonečný příběh, tyhle naše tzv. Dovolené s Andělem, tedy bydlení s cizími nebo úplně jinak, než máte potvrzené. Ale v Doksech – až jsem se nestačila divit – všechno kolem ubytování bylo perfektní hned napoprvé! Dostali jsme ubytování přesně tak, jak jsme si ho objednali a vlastně i tak, jak jsme si ho podle internetových stránek Poslova Mlýna představovali. Prezence byla rychlá a přehledná, ještě jednou moc děkuji paní Janě Jínové. Náš trojlístek doplnil ještě lounský Tomáš Hons, spolubydlící Martina K. Vše tedy vypadalo na pohodový týden v klidu, bez sousedů – pilných stěhováků nábytku – hlavně v noci…. A taky jo, celá naše výprava si to pochvalovala. Jen asi škoda nízké účasti juniorů, ze 43 hráčů bylo 11 z našeho kraje, z Moravy jich dojelo tentokrát spíš stopové množství. Pamatuji turnaje o cca 70 účastnících z řad kluků, ubývá to tedy nejen na našich Grand Prix….. Ale zase slečen přijelo dost, 19 šachistek z celé republiky.

 

Ještě před zahájením turnaje jsme se vydali zpět do mládí, na výstavu, věnovanou Čtyřlístku. Kdo to neví, tak Třeskoprsky jsou vlastně Doksy, hrad Bezzub je ve skutečnosti Bezděz a ten rybník, to je Mácháč. Našli jsme tu figuríny všech čtyř hrdinů našeho dětství a plno dalších zajímavostí, mírně nás zděsilo, že výstava je zdarma!

A pak už následovalo slavnostní zahájení turnajů, mládež se šla věnovat partiím a my, milovníci Fifinky a Bobíka jsme mohli jet domů.

 

V polofinále juniorů a dorostenců byla tedy logisticky i logicky cca jedna čtvrtina hráčů z našeho kraje. Doma jsme si turnaj překřtili na krajský přebor ÚKŠS Open. Taky často krajani usedli proti sobě, třeba Honza Šlampa jich nafasoval hned 5/9. No a náš Martin? Taky pět! Nakonec to bylo i dobře, Martin vybojoval 4/9, z toho 2,5 bodu s hráči z Ústecka. Martin myslím může být spokojený, jeho výkon byl vyšší, než aktuální ELO.

Navíc se Martinovi povedlo nevídané, v posledním kole si zahrál věžovou koncovku :-)! Martin se u partií potkal s pěti dvoutisícovkami, turnaj byl výborným tréninkem na ligové zápasy dospělých. No a pořadatelé navíc vymysleli pro Martina geniální termín, začátek v sobotu, konec v pátek, nepřišel tak ani o jednu hodinu v tanečních. Martina chválím i za oddílové tričko na slavnostním zakončení!

 

Kamila svůj výkon na Mistrovství ČR juniorek zhodnotila:,,Na to, že už vlastně vůbec šachy nehraju, jsem s výsledkem spokojená.“ Kamila se před několika lety na křižovatce rozhodla pro jinou cestu. Tady už měla fakt soupeřky většinou z jiného levelu, turnaj hrálo mnoho dívek, které spolupracují s „profi“ trenéry, jezdí na mistrovství Evropy i světa, hrají spoustu vážných partií. Jen škoda, že Kamiliny vrstevnice – kámošky už se šachové hře nyní nevěnují. Inu což, Kamila už není talentovaná,  slovy z třetí řady Básníků ,,….Mladý ,muži, já nejsem nikde organizován, a tak si mohu malovat co chci a jak chci.“  Kamila tak pomyslně zakončila své kolečko po vrcholových akcích, právě tedy v Libereckém kraji získala v roce 2004 svůj první titul mistryně Čech. No a teď už se bude věnovat jen své nejmilejší soutěži, KP IIIB.

 

Během turnaje jsme aspoň z domova fandili i klukům krajanům (v dívkách jiná krajanka nehrála), když je jich 11/43 a mezi nimi fakt silní hráči, tak byla  dost vysoká šance, že se minimálně dva probojují do postupové šestice. Nakonec postupuje jeden, v H18 se to podařilo Janu Vykoukovi z Mostu. Na jarním společném mistrovství republiky od desítek po dvacítky tak bude mít Ústecký kraj celkem tři zástupce v klučičích kategoriích, z toho jedna třetina bude díky Honzíkovi Václavíkovi z Teplic.

 

No ještě jsme se zúčastnili slavnostního zakončení a zase jsme vzpomínali na zlaté časy… Dříve se sešla parta z našeho kraje u jednoho velkého stolu, společně jsme všem našim tleskali, dupali, pískali, jásali, v jednom republikovém článku přirovnali severočeské šachové fanoušky k fotbalovému kotli. V Doksech se slavnostního zakončení zúčastnili jen tři skupinky – Tomanovi, Honsovi a Tepličáci. Ale i tak jsme si sedli pohromadě a všem z Ústecka pořádně zatleskali. Nejvíc Tomášovi, ten skončil ve své kategorii sedmý. Pořadatelé připravili pěkné ceny pro všechny účastníky, Kamila i Martin si vybrali to nejoblíbenější, tedy jídlo. Nás skláře zaujal pohár pro vítězku MČR, skleněná dáma, hned jsem si ji šla prohlédnout, jaká byla technologie výroby, jak je to chlazené, jaký je to typ skloviny, samozřejmě se za mě Kamča řádně styděla!

 

Ještě jsme se zasmáli historce, že není Vlasák jako Vlasák. Čtyři dny se v Doksech konalo s juniorskými akcemi souběžně MČech HD 8 a 10. Pro malé šprčky byla připravena simultánka s extraligovým hráčem, FM Lukášem Vlasákem. No a někdo z pořadatelů se zeptal kohosi, kde že je ten Vlasák, náhodný kolemjdoucí, patrně krajan ukázal našeho Martina  - no a už ho vlekli do hracího sálu, že bude simultánkovat. Tak Martin se bránil, ale na kontrolní otázku odpověděl správně, tedy špatně, ano je Vlasák. No chvíli to trvalo, než se vše vysvětlilo, simultánku nakonec odehrál ten, který měl. A pak že problémy se jménem mají jen Novákovi:-)

 

Chtěla poděkovat, začnu pořadateli. Tentokrát naše výprava nepotřebovala nic z již klasické výbavy, kterou si po zkušenostech vozíme na všechny šachové turnaje, nevybalili jsme stany, spacáky, vlastní topné těleso, vlastní polní kuchyni, izolepu na dveře ani špunty do uší. Děkuji Martinovi Krutskému, že se zodpovědně připravoval na partie a sehrál pěkné duely, umístil se nakonec o dvě místa výše, než byl nasazený. Kamila sice skončila zase naopak o dvě místa hůře oproti nasazení, ale ani ona se na turnaji neztratila – ve čtvrtek šla podle mapy lesem a v pohodě trefila zpět :-)! Děkuji Martinovi Vlasákovi, že odkoučoval teplickou výpravu po celou dobu konání turnaje, během jeho velení se nic mimořádného nestalo, vše klapalo v pohodě. Děkuji také  všem, kteří pomohli s přípravou akce.

Výsledky najdete zde

A fotografie si můžete prohlédnout zde

 

 

 

 

Vytvořeno: 24. listopad 2015

Zobrazení: 1167

Napsal Lenka Stránská

VII zimní olympiáda dětí a mládeže se uskuteční v lednu v našem kraji. Součástí tohoto svátku sportu bude i šachový turnaj, na kterém budou každý z krajů reprezentovat tři žáci různých věkových kategorií a jedna žákyně. Kraje buď své zástupce přímo nominují, nebo pořádají kvalifikační turnaje. Naše příslušné krajské komise zvolily kombinaci obou způsobů. Přímo nominovali dívku, Elišku Mrišovou a staršího žáka, Jana Huberta Pavelku (původně nominovaný Jan Vykouk nemůže hrát z časových důvodů, turnaj se překrývá s jinou významnou šachovou akcí). Určit ale rovnou mladšího žáka (2003 a ml.) a nejmladšího žáka (2005 a ml.) nebylo tak jednoduché, byla tedy vyhlášena kvalifikace. Do turnaje, kde hlavní a jedinou cenou je jízdenka na olympiádu, bylo pozváno 6 mladších a 6 nejmladších. Vybráni byli medailisté z krajských přeborů, talenti a naděje. Pořadatelé z TJ Sokol Údlice zorganizovali takové dva miniuzavřené turnaje, systémem každý s každým hrála část účastníků vlastně poprvé. No a který oddíl měl nejvíce pozvaných talentů? ŠK Teplice! Přihlásili se všichni vybraní adepti na olympijské zážitky, tedy mladší žáci Pavol Kufel a Pavel Králik a nejmladší žáci Jan Václavík a Ondra Slíva. 

V sobotu 21.listopadu začala naše výprava velmi úspěšně. Paní Václavíková nám upekla na cestu moc dobrou čokoládovou buchtu, to se to pak hraje! Rychlík přijel přesně na čas, tedy v 7 03 (brrrr), zabrali jsme si jedno kupé a ještě cestou do kvalifikačního města jsme uspořádali velké šachové hody. Hned se pozná, že s hráči jsem jela jako doprovod já, a tak jsme cestou neanalyzovali, ale zvolili jsme jinou motivační metodu, doplňování cukru, aby měly mozkové buňky zásoby energie. Jen jsem jim během hostiny vylíčila, o co budou vlastně hrát a jaké jsou výhody účasti na olympiádě - je to místo školy, dostanou zimní bundu jako krajský dres, uvidí plno sportovců, zažijí slavnostní zahájení a zakončení- no největší ohlas mělo to ulití ze školy. Teplice už jednou měly svou reprezentantku v krajském výběru, v roce 2007 si nástup pod olympijským ohněm a hraní partií před spoustou diváků užila Kamila Stránská. No a měli jsme v tom kupéčku přání, aby někdo z hodující čtveřice byl v téhle sezóně jejím nástupcem.

Další příjemné překvapení - tedy pro kluky - nás čekalo v Chomutově, zamrzlé chodníky. Šachisté zajásali a nadšeně se doklouzali do hrací místnosti. I já byla ráda, že jsme dorazili s původním počtem neporušených kostí lýtkových a stehenních. Dostavili se všichni nominovaní a mohlo se začít hrát. Hned před začátkem kola měl nejlepší nápad dne Jirka Šťastný z Kadaně. Zašli jsme tedy do nedalekého obchodu a donesli pro děti všechno možné k jídlu, aby nám talenti nemuseli klouzat jednotlivě přes silnici. Tím jsme si ušetřili i čas na oběd, děcka obědvala vlastně průběžně během všech přestávek. Jirko, moc děkujeme! Palko Kufel s čokoládovým donutem v ruce prohlásil, že je to jeho zatím nejlepší turnaj! Ale dost o tom žvanci, podíváme se na něco, čemu nerozumím, tedy na šachy. Tenhle turnaj byl jiný než třeba Grand Prix, lehčí soupeři tu vlastně nehráli. Mezi staršími byl největším překvapením teplický Pavel Králik, dokázal porazit nasazenou jedničku a pozdějšího vítěze! Tím řádně zamotal průběžným pořadím a vše bylo otevřené až do konce. Pavel jen litoval, že nevyužil nabídku dobrovolně si zapisovat, to by byla památka. ale chystal se partii si přehrát a zapsat pak doma, včetně tzv. Králikova matu. Palko Kufel byl také spokojený, porazil jednoho silnějšího soupeře no a pak oddílového kolegu. U zbylých partií měl problémy s časem, přece jen už si zvykl na delší tempo, to je jen dobře.

 

 

Mezi nejmladšími je ELO často muška jenom zlatá, turnaj byl ještě napínavější. Postupně se od pelotonu oddělil jeden vedoucí tahoun, který získával větší a větší náskok. A hurá, byl to Honzík Václavík. Žádnou partii neprohrál, jednomu z favoritů (i když tady vlastně hráli jen samí favorité) povolil remízu, zbylé čtyři partie vyhrál. A to byl ze všech účastníků nejmladší! Hrál pečlivě, s rozmyslem, často dlouho, ale takticky. Právem si odnáší pokaz na místo v olympijském týmu Ústeckého kraje, gratulujeme! A moc chválím Ondru Slívu. jako jediný z celého startovního pole využil nabídku ředitele turnaje Jirky Kalužného a vzal si partiáře, že si bude tahy zapisovat a pak i analyzovat. Alespoň do chvil, než bude mít případnou časovou tíseň. Ondra si tak kromě uhraného bodu odvezl i studijní materiál pro další trénink.

Výsledky najdete zde

Fotky si můžete prohlédnout zde

 

O pauzách si většina kluků zahrála i jakousi míčovou, vlastně hopsakoulovou hru. To se mi na turnajích vždy u dětí  líbilo, při partii jsme soupeři, ale pak hned kámoši a jdeme si společně zapinkat, zakopat, zahrát, odreagovat se od figurek. Škoda, že se tohle vytrácí....

 

Ondru přijel odpoledne podpořit i jeho tatínek, kterému moc a moc děkuji za pomoc při zpáteční cestě domů. Měl geniální nápad a vzal s sebou karty, v čekárně na nádraží si tak hráči a občas i dospělí zahráli prší. Vítězem tohoto doprovodného teplického turnaje se stal Ondra. A tak jsme domů dovezli čtyři troufám si říct spokojené šachisty a mezi nimi i jednoho olympionika. Co ho vlastně čeká? A jak vypadaly předchozí šachové olympiády? Odpovědi najdete zde

 

Když naši bývalí olympionici posílali své zdravice budoucím reprezentantům, neznali ještě jejich jména. Teď už je to jasné, na olympiádě dětí a mládeže bude Ústecký kraj reprezentovat tým ve složení Eliška Mrišová, Jan Hubert Pavelka, Adam Luboš Polanský a Jan Václavík. My Tepličáci máme radost, že ve výběru těch nejlepších je i náš zástupce, o to víc budeme v lednu fandit! Vedoucím družstva bude Ing. Vladimír Hadraba.

Děkuji všem účastníkům sobotní výpravy za soustředěný výkon, fair-play hru a i za předpisově vzorné chování. A moc blahopřeji Honzíkovi k vítězství v kvalifikaci a k postupu do olympijské čtveřice. A na leden si nachystáme fandící transparenty a plno dalších dobrot, abychom krajany tady u nás doma povzbudili k dobrým výkonům pod pěti kruhy.

 

 

 

 

Vytvořeno: 23. listopad 2015

Zobrazení: 1624

Napsal Lenka Stránská

Právě dnes skončilo v Doksech Mistrovství Čech v kategorii H10 a D10, tedy chlapců a dívek do 10 let. A celé šachové Teplice se radují,akce skončila obrovským úspěchem našeho reprezentanta Jana Václavíka! Honzík uhrál parádních 6,5 bodu a obsadil krásné čtvrté místo.

 

Na tomto mistrovství je ale připraveno pomyslných medailí osm, tolik chlapců totiž postupuje na jarní Mistrovství České republiky mládeže v šachu. 

Honzík se mohl radovat už po osmém kole, jeho bodový zisk naznačoval, že už má místo mezi šťastnou postupující partou jisté.

Tedy alespoň my laici u nás doma jsme tu v pondělí večer seděli a počítali, tak jsme rádi, že jsme v šachové matematice nezaváhali. Honza má teď dost slušnou šanci zahrát si i mistrovství Evropy. To se bude v roce 2016 konat v Praze, samozřejmě tak bude mít právo účasti více postupujících z pořadatelské země. Honzík si navíc domů z Doks dovezl kromě ceny v podobě logické hry i přímý postup na příští mistrovství Čech.

Výborný výsledek si odváží i další reprezentant Ústeckého kraje a zároveň ŠK Teplice Ondra Slíva. Získal více než 50%, uhrál 5 bodů, zahrál si na předních deskách. Je to paráda, když máme v jedné kategorii hned dva takhle dobré hráče!

Výsledky turnaje najdete zde

Na fotografii je Honzík před sobotní odpolední partií. A už tehdy mu jeho trenér a vedoucí teplické výpravy Filip Zeman předpovídal postupový úspěch.

Honza byl sice nasazený až jako 13., výsledky ale ukazují, že v téhle věkové kategorii není aktuální ELO zas tak "směroplatné". Důležitá je předvedená hra, pevná nervová soustava, schopnost prodat natrénované šachové umění. To se oběma našim zástupcům na mistrovství Čech povedlo, moc jim gratulujeme!

A také blahopřejeme trenérovi a vedoucímu akce Filipovi Zemanovi, smekáme před jeho trpělivostí a vírou v úspěch naší mládeže. Děkujeme i dalším členům výpravy Petrovi a Lindě Slívovým, kteří podporovali naše hráče po celou dobu náročného turnaje. Děkujeme i Martinovi Krutskému, který také pomáhal s tréninky a fanděním přímo tady, v Máchově kraji. 

Do Doks se výhledově ještě vrátíme v dalším článku, desítky sice dnes odjíždějí radostně domů, Teplice tu ale mají své zástupce na dalších dvou republikových soutěžích, MČR juniorek a polofinále juniorů.

I během pozdního a stále jakoby večerního listopadu fandíme  společně s hrdličkou v borovém háji a děkujeme našim šachistům, Honzo, Ondro, Martine, Kamilo!

 

 

 

Vytvořeno: 17. listopad 2015

Zobrazení: 1390

Napsal Radek Bayer

Dnešní nedělní den patřil mmj. 3. kolu KP1 ÚKŠS. Bylo ideální šachové počasí = lilo jako z konve, cesta do Chomutova byla ale bez problémů. Ano, čtete správně, sice jsme hráli proti Údlicím, ty ale letos nově rozbili svůj domácí stan v Chomutově. Místnost fajn, trochu zima, ale aspoň jsme se potili už od začátku partie, za chvíli bylo teplo všem. Naše sestava očekávaná, chyběl nám jen Martin Krutský, který momentálně bojuje na polofinále MČR juniorů do 20 let v Doksech. Domácí chyběl hráč na 2.šachovnici, je to nějaký holandský Maďar nebo asi spíš maďarský Holanďan...prostě nepřišel a já se na něj tak těšil :-)

Začátek klasickej, nikde žádný gambit. Po hodině hry za mnou přišel Pavel Bauer, jestli to může dát za plichtu. Viděl jsem na něm, že si není jistej, tak jsem mu to odsouhlasil. To jsem však netušil, že vzápětí odevzdává Pepa Vrchotka celou figuru. Další ohrožená byla partie Honzy Berežnýho, jehož soupeř ukázal, že Gründfelda bílejma hrát umí, získal pěšce i lepší pozici. Naštěstí jsme měli také 1 lepší partii, Láďa Kudrlička masíroval pana Kindla svejma černejma figurkama. Také Míra Richter stál dobře a po nepřesnosti Michala Kalužného už byl jasně na výhru. David Král, tam bych dal trojtip, Vláďa Hadraba na první s Pepou Koblasou o trochu líp, no a moje pozice byla rovina. Můj soupeř, Lukáš Tichý, kterého znám především z Podbořan, hrál partii dobře, nikde se nedopustil žádné chyby a byl jsem to já, kdo nakonec musel přesně počítat. Remíza tam ale byla, takže po 2 hodinách hry byl stav nerozhodný 1:1. V tu chvíli si Pavel Bauer neodpustil proroctví, že se nakonec ukáže, že jsme my dva dali ty partie za plichtu pouze a jen z taktických důvodu, že nám to bude stačit. Že měl nakonec pravdu, to je víceméně náhoda...Ale zpátky k zápasu. Po 2 hodinách a 15 minutách už to bylo 2:1 v náš prospěch, když pěkně zavěšil Láďa Kulička. Na 3:1 zvýšil asi za další čtvrthodinku Míra Richter, který jak se jednou zakousne, tak už nepustí. Pak se z horší pozice vyvlékl Honza Berežný, když využil několika nepřesností soupeře, odebral zpátky pěšce a přešel do tupé plichty. Chvíli to vypadalo, že ani jeden z protagonistů této partie nechce remizu nabídnout, po 40. tazích však nebylo proč dál hrát, takže oba svolně podepsali dělbu bodu, průběžně tedy vedeme 3,5:1,5. Zbývaly poslední 3 partie, Pepa Vrchotka s figurou míň přešel do pozice s věží míň, soupeř správně odevzdal kvalitu za pěšce, takže mu zůstala figura víc. Bohužel pro něj však měl vrcholnou časovou tíseň a v ní 3x opakoval pozici. Pepa si toho všiml a reklamoval remizu. Přivolaný rozhodčí Pepa Koblasa nemohl jinak rozhodnout než že remiza platí, je úplně jedno, že k 3x opakované pozici došlo pomocí různých tahů. Uff, takouhle záchranu náš Pepa asi dlouho nepamatuje, utekl hrobníkovi z lopaty a my díky tomu průběžně vedeme 4:2. Už potřebujeme jen jednu třebas i ušmudlanou půlku. Nebude to ale jednoduché. David Král totiž v časovce nepokračoval dobře a místo hry na remizu riskuje a hraje na výhru. Přehlédl však jeden taktickej obrat, kdy soupeř za své 2 věže získává dámu a kopu pěšců k tomu. Po časovce to David ještě zkouší, věčňák tam ale není a pěšce nelze zadržet...průběžně už jen 4:3. Jako poslední tedy dohrávají domácí Pepa Koblasa proti našemu ostřílenému borci Vláďovi Hadrabovi. Naznačuji, že nám stačí plichta. Vláďa však ví své, má lepší pozici, remis si víceméně může vynutit kdykoliv. Náš borec a kapitán Á-mužstva vidí jasnou výhru, kterou také správnými tahy realizuje. Hurrá, vítězíme 5:3. V souboji Béček jsme určitě nebyli lepší, jen šťastnější, což někdy bohatě stačí.

Naše Céčko předehrálo svůj zápas s Údlickým Á-mužstvem již minulou sobotu, překvapivě obrali favorita o body, plichtili 4:4. Po průběhu zápasu to však byla jasná ztráta pro Céčko, na šachovnicích to vypadalo minimálně na 6:2, naši borci však bohužel pokazili několik dobrých pozic a hosté nakonec mocně dotahovali. Škoda jen, že oproti minulým sezónám nepíše nikdo z Céčka reportáže z utkání...že by to byla taktika na soupeře ?!?

Za 14 dní se chystá velké derby, ŠK Teplice "B" hostí ŠK Teplice "C", věřím, že si tohoto všimnou i sázkové kanceláře a vyhlásí nějaké zajímavé kurzy. Já jako správný kapitán motivuji své Béčkové borce takto, tomu kdo vyhraje, zaplatím jednu plzničku, tak do toho!

Výsledky ostatních zápasů KP1 naleznete zde: http://db.chess.cz/soutez.php?sid=1530

Vytvořeno: 15. listopad 2015

Zobrazení: 1430