Neděle 6. listopadu - tedy den konání 2. kola KP2 zastihla naše družstvo, prodírající se hustou mlhou mezi Mostem a Postoloprty. V Mostě jsme nabírali Ladu Semovou, která pohotově zaskočila jako náhradnice. Náš tým jel totiž na utkání chtělo by se mi říci oslaben o 3 skalní hráče, ale na druhou stranu chceme dát v KP2 příležitost i mladým, aby nasbírali nějaké zkušenosti. Chyběla nám mimo jiné Linda Slívová, která v současnosti reprezentuje náš oddíl v Turecku. Na poslední dvě místa sestavy se tak dostali mladí Štěpán Jakoubek a Vojta Bartoš.
Přijeli jsme na čas a tak po krátkém uvítání jsme hned zahájili hru. Vojta Bartoš se hned v zahájení dostal do potíží, tahal za kratší konec a partii rychle prohrál. Nevadí, to k šachům patří, s přibývajícími léty a zkušenostmi, se bude karta obracet. Velkou radost nám všem ale udělal Štěpán, když soupeře nachytal v zahájení a získal figuru. Měl sice horší pěšcovou strukturu, ale materiálovou převahu si udržel a partii dovedl do vítězného konce ... velká gratulace, jako premiéra v KP2 vynikající.
Vláďa Veverka zahrál velmi pečlivě a svého soupeře přehrál ve francouzské. Pan Urban pak více než hodinu stále dokola a šeptem analyzoval svou partii a hledal, kde se stala chyba.
O své partii raději tentokrát psát nebudu, protože se za ni upřímně stydím. Nejen, že jsem nebyl schopen čelit soupeřovým nejpřirozenějším tahům, ještě jsem si nechal sebrat pěšce abych nakonec skončil pod vidlemi - hrůza. Doufám, že je to jen takové pokovidové zpomalení, které časem vyprchá.
Ze svého vysokého standardu neslevil ani tentokrát Petr Vyslyšel. Také svého soupeře přehrál ve střední hře, kdy dopočítal variantu dále a získal figuru. S uplatněním materiální převahy pak už neměl problém. Výsledek byl v tuto chvíli víceméně vyrovnaný, dohrávaly se 3 partie, ale Lada bohužel hrála bez figury. Někde ve střední hře si zapomněla ponechat ústupové pole a přišla o figuru, ze které se v průběhu partie stala věž. A hrát be věže v otevřené pozici pravda moc nejde. Takže tady to bylo jasné, i když se ještě chvíli dohrávalo.
Kde to ale vůbec jasné nebylo byly poslední dvě partie obou Petrů - Slívy a Šťastného. Petr Slíva stál ve střední hře velice slibně, kdy všechny jeho figury mířily na královské křídlo soupeře a zároveň měl více prostoru pod svou kontrolou. Jen jsem čekal kdy přijde nějaká oběť, nicméně obrana soupeře vypadala také velmi solidně a tak nakonec oběť nepřišla a hra přešla do vyrovnané koncovky a soupeři se shodli na remíze.
Petr Šťastný stál pod prudkým útokem, když jsem začal partii sledovat. Jeho soupeř pan Ulrych obětoval figuru a nabídl i kvalitu za drtivý útok. Nebyl jsem schopen to jako divák dopočítat a asi ani oba soupeři. V po partiové analýze byla nalezena nejlepší obrana, která zastavuje útok bílého, ale během partie nikoli. Domácí hráč bílými kameny nakonec triumfoval a zajistil tak svému týmu vítězství o bod. Gratulujeme byl to férový a tuhý boj a mnohde i krásné šachy.
Tak snad se příště sejdeme v silnější sestavě a zase se Štěstěna obrátí na chvíli na naší stranu.
