Třikrát gratulace

Na datum jakým je 2. únor 2020, musela být určitě rvačka o termíny svateb a nám šachistům tento den připravil další kolo Krajského přeboru a tentokrát s magickou sedmičkou. Hráli jsme jako domácí proti ústeckému Spartaku "B" a brutálně jsme vyhráli. Konečně se na nás po třech nevydařených kolech usmálo zase štestí.

Na adresu soupeře je nutno říci, že do jeho soupisky zasáhly nemile jarní prázdniny a přijel bez několika stabilních opor. Nám také několik stálých hráčů chybělo, nicméně s náhradníky hrajeme celou sezónu takto pořád. Před zahájením jsem jako obvykle zadával soupisku do své tabulky do počítače a zjistil, že mi v ní někdo smazal funkce automatického doplňování a já musel soupisku hostí dopsat ručně. Až zjistím, kdo to byl, tak si to s ním vyřídím. Nicméně Zdeněk Okrouhlík jako rozhodčí vše zkontroloval a zápas mohl začít.
Můj soupeř Richard Sliva odbočil v mém oblíbeném zahájení poněkud jinam a já musel hledat správný postup. Udržoval jsem mírnou výhodu, snažil se vazbit soupeřovy figury a nechávat si naději pro odskoky svých jezdců. Ve dvacátém tahu se Richard rozhodl vymanit z vazby svého střelce a ustoupil s ním na f7, čímž opustil krytí pole f5, na které mířily oba mí jezdci. Jednoho jsem mohl obětovat a druhý již dával čisté vidle na dámu a krále ... Hotovo.
Alespoň jsem mohl sledovat ostatní partie. Všude byly rozehrány pozice velmi dvousečné, hlavně na druhé a třetí šachovnici. Petr Šťastný čelil panu Rouči Michalovi a v zájmu získání iniciativy obětoval oba pěšce na dámském křídle. Po té, co jsem si utřel z čela pot, získal figuru a držel obranu proti soupeřovu útoku. Počítač odhalil taktickou variantu s výhrou bílého, ale byla pro normální smrtelníky neviditelná. Když stabilizoval pozici a rozběhl řetězec středových pěšců bylo vystaráno. Petr konečně po několika objektivně vyhraných partiích, které předtím nedotáhl do konce slavil první vítězství. Gratulace!
U mladých a nadějných šachistů se často setkáváme se skutečností, že jejich síla zdaleka neodpovídá hodnocení ELO. Stejně tak je tomu i u ústeckého hráče Wernera Hong Quan Dana. Tentokrát jeho sílu okusil Nikita Koval a skončil bohužel pro nás na štítu. Werner si bílými pohlídal výhodu ze střední hry a se dvěma střelci tlačil jak na dámské křídlo, tak na černého krále. Nikitovi záhy došly tahy a musel po ztrátě figury vzdát.
Ale u ostatních šachovnic byl již důvod k radosti. Vláďa Hadraba si udržoval jak je jeho zvykem solidní pozici s drobnou výhodičkou a jeho soupeř pan Petr Němec zkoušel tlačit na pilu. V celkem běžné kombinaci ve střední hře ztratil nit a přišel o figuru. Zajímavé na tom je, že bylo více variant jak figuru získat. Osobně jsem viděl oběť střelce na f7 s dalším ohňostrojem, ale Vláďa zvolil bezpečnou cestu, když si spočítal, že soupeř opravdu nebude mít protihru a figuru po krátké přípravě prostě sebral. Je to jeho první vítězství v družstvu B, takže gratulace!
Partie, kterou sehrál Honza Václavík byla v útočném duchu, když Honza bílými získal ze zahájení jasnou výhodu. V průběhu hry se jeho soupeř pan Ivan Hrabal dostal k určité protihře na dámském křídle, kam Honza předtím zarochoval. Bylo nutné přesně vše spočítat, aby vyšly tempa a soupeř nemohl hru otočit. To se v jednu chvíli nepodařilo a pozice bílého byla kompletně prohraná. Koukal jsem zrovna v té chvíli na partii a říkal si: "No Honza to má asi spočítané, prostě to nevidíš" ... Naštěstí obrat neviděl ani pan Hrabal a dalším nepřesným tahem navrátil stav partie tam, kde byl před tím, což pro nás bylo velmi dobře. Honza končil v podstatě matem.
Zdeněk Okrouhlík, který zápas zároveň pískal, měl jako soupeře pana Zimu Jaroslava. Hráli po dlouhou dobu vyrovnanou hru, kdy ani jeden ze soupeřů neriskoval. Při přechodu do koncovky zvolil Zdeněk postup krále do centra, zatímco kdyby atakoval soupeřovy pěšce na královském křídle, mohl partii vyhrát. Takto to byla alespoň remíza, která pro nás již znamenala výhru.
Za rozhodnutého stavu se ještě dohrávaly dvě partie. Naše čerstvá posila v týmu Bohuslav Kučera, hrál velmi pozorně obranou hru černými a jeho soupeř Jan Toman nezískal pranic ze zahájení ani ze střední hry. V přechodu do koncovky nabídl výměnu věží, čímž si nechal vytvořit izolovaného pěšce. Bohuslav v této fázi přestal uvažovat o remíze a pro pěšce si došel. Dále pak v koncovke stejných střelců uplatnil převahu a posbíral soupeřovy pěšce královského křídla. Ve chvíli, kdy se jeho pěšec rozběhl do dámy, musel soupeř kapitulovat. I Bohuslav tak zapsal první vítězství a patří mu za něj dík a ... gratulace!
Jedna z nejzajímavějších partií se odehrála na čtvrté desce, kde černými figurami vzdoroval náš Radek Škuthan panu Tomáši Zimovi. Bílý se v anglické nedostal k typickým manévrům a omezení soupeře, ale zato černý vyrovnal rychle hru, získal poziční převahu a prostor. Po četných výměnách figur vznikla zajímavá koncovka, kdy měl černý navíc dva pěšce na dámském křídle za cenu zdvojení pěšců na b sloupci. Samotná pěšcovka by byla vyhraná, pokud by se vyčistilo královské křídlo, jenže to bylo zablokované. Partie se dohrávala jako poslední a já už gestikuloval na Radka ať to dá za remízu. Ten dlouze počítal a pak se rozhodl přechodně obětovat dva královské pěšce za rozbití blokády a pak si dojít králem pro slabého zbylého pěšce na dámském křídle. Nakonec se z pozice vyklubala koncovka, ve které měl dva čisté pěšce navíc a soupeř v beznadějné pozici vzdal. Bylo to odvážné, téměř až studiové řešení. Objektivně mohl bílý přeci jen partii zremizovat, ale po čtyřech hodinách hry nikoho z nás počítačová řešení nenapadnou.
Takže celkové vítězství 6,5 : 1,5 nám vylepšilo skóre a posunulo družstvo do prostřed tabulky. Jen tak dál.