9.kolo KP1 - Slovan Jirkov vs. ŠK Teplice "B" 3:5

Včerejší den proběhlo 9.kolo KP1. Jeli jsme do Jirkova na veledůležitý zápas. Oba mančafty měly na svém kontě jen 6 bodů, vítěz utkání bude mít o něco klidnější spaní...i když tak klidné zase ne. Tentokráte se mi podařilo dát dohromady nejsilnější sestavu, však to také Jirka Horák, kapitán i rozhodčí utkání v jedné osobě, hned na uvítanou nahlas prohlásil. Ihned mu také oponoval Vladimír Hadraba, že i domácí nastupují v silné sestavě. Všichni jsme se tomu zasmáli a zápas mohl začít.

Začátek všude OK, žádná katastrofa, ba naopak, Pepa Vrchotka chytil Jirkovi Jiráskovi střelce. Ten se vykoupil za cenu 2 pěšců s výměnou dam. Pepovi jsem věřil, že konečně prolomí smůlu a připíše si na své konto první vítězství v této sezóně. Hra plynula klidně dál, všude se myslelo, až byl za chvíli vydejchanej vzduch v místnosti. Chvilkama jsem se chodil nalokat "čerstvého vzduchu" alespoň na chodbu, ale asi mi to moc nepomohlo. Minimálně ve své partii jsem začal bojovat o vyrovnání. Jako první ukončil svou partii Karel Orsák (cca po 2hod), který pozici s izolákem rozumně převedl do koncovky, která vypadala na dělbu bodu. To také Ladislav Poloprutský uznal a první plichta byla na světě. Za půl hodiny jsem se vymotal z nejhoršího, omrknul jsem ostatní pozice. David Král stál jasné lépe, také Franta Bublík do svého soupeře bušil, Pepa Vrchotka měl stále figuru navíc, Láďa Kudrlička stál také dobře a František Kurka vypadal také slibně. Jen Vláďa Hadraba stál pod těžkým útokem Jirky Horáka. Sumasumárum jsem si řekl, že s horším časem si troufnu nabídnou remízu. Můj soupeř, nestárnoucí František Pecka, zkontroloval ostatní partie a asi měl jiné hodnocení než já, jelikož mou nabídku akceptoval. Po 2hod a 40 min. je tedy vyrovnaný stav 1:1. Hned poté mi Vláďa Hadraba šeptá, ať s jeho bodovým přísunem moc nepočítám, že stojí špatně. Já viděl pěknou divočinu, oba si dobrovolně lezou do časové tísně. První rezultativní výsledek zaznamenal František Kurka, který v partii s domácím Stanislavem Zmeškalem velmi zkušeně zjednodušoval pozici a koncovce ukázal, kdo je tu pánem. Svého soupeře jasně přehrál a získal důležitý bod v náš prospěch...průběžně tedy 1:2.

Vrcholily časové tísně, první pozitivní zpráva přišla z 1.desky. Vláďa Hadraba přežil útok a nakonec vtipným zjednodušením přešel do remizové koncovky nestejnobarevných střelců. Což také Jirka Horák hned uznal a podepsal smír. V krátké analýze našel Vláďa i možnost, kdy mohl vyhrát...to by ale bylo pro domácího hráče příliš kruté, jelikož stál v průběhu partii jasně lépe...průběžný stav 1,5:2,5.

Ostatní partie časové tísně nerozhodly, jen v nich naši hráči drobně pokazili své pozice. Pepovi Vrchotkovi se nakonec nepovedlo přetavit výhodu figury v celý bod a rozumně se dohodl na remíze...průběžně 2:3. Svou pěknou partii černými si v časovce pokazil Láďa Kudrlička, když jeho soupeř Karel Kozák s horším časem vybruslil z horší pozice. Nakonec to byl Láďa kdo musel zjednodušit pozici a přejít do koncovky věž a různobarevní střelci. Naštěstí pro nás přišla od soupeře krátce po časovce nabídka remízy, kterou po konzultaci se mnou Láďa pochopitelně přijal...průběžně 2,5:3,5. Už nám tedy chyběl jen bod k vítězství. David Král svého soupeře mačkal, v časovce sice přehlédl pěšce, přesto jeho mohutný útok na královském křídle vypadal moc dobře. Věřil jsem, že David vyhraje. František Bublík svého soupeře celou partii mačkal, ten se však dobře bránil (minimálně jednou nabízel remízu, kterou František odmítl) a dokonce i vystrčil drápky, když kombinací získal pěšce. Pozice se zjednodušila a na výhru mohl pomýšlet jen domácí hráč. Ten však byl uspokojen svou dobrou obranou a překvapivě nabídl remízu. Tu František ihned přijal, s pěšcem méně to byla zlatá půlka...průběžně 3:4. Mezitím finišovala partie Davida KINGA s domácím Jaroslavem Stuchlým. Davidovo útok byl neodrazitelný, domácí hráč si dal ještě typický šach z pomsty a pak se vzdal před nekrytelným matem. Konečný stav utkání 3:5 v náš prospěch, zasloužená výhra. Hurrá, 3 body jsou doma, ještě je ale musíme minimálně jednou potvrdit. Třeba hned příště, kdy za necelé tři týdny vyrazíme do Loun.

Cestou v autě mě potěšilo, že Vaška Bartoše zajímal výsledek našeho utkání. Však se na Vaška také náš společný a dobrý kamarád Jirka Jirásek ptal. Tak jsem mu řekl, ať nezoufá, že se snad všichni setkáme na Memoriálu Antonína Drvoty. Jo, už se to blíží, sobota 13.5., propozice brzy zveřejním.